Škařoupky

kraslice oříšky krojované panenky folklór

Kraslice

Jak jsem se dostala ke kraslicím

Když jsem byla malá, batikovali jsme vajíčka v cibulových slupkách. Do punčoch jsme zavazovali vajíčka s lístky, které jsme našli na zahradě, a pak se vajíčka vařila v hrnci se slupkami.
Od dětství se zabývám různými rukodělnými technikami.
Studovala jsem vysokou školu v Českých Budějovicích. V roce 2001 mě můj zájem o voskovou batiku přivedl k setkání s paní Hanou Doskočilovou z Českých Budějovic, členkou Asociace malířů kraslic ČR a držitelkou titulu „Malíř lidové umělecké tvorby“. Během naší tříleté spolupráce jsem si osvojila tradiční techniku zdobení kraslic (voskovou batiku) i techniku děrování vajíček vrtačkou. Čistý oblý tvar skořápky mi učaroval natolik, že se zdobení kraslic od té doby stalo mým velkým koníčkem i potěšením.
Naučila jsem se tedy jihočeské vzory, ale když jsem se vrátila domů, hledala jsem horácké vzory.
Zjistila jsem, že vosková batika se používala ke zdobení kraslic i u nás na Horácku. Pátrala jsem po horáckých vzorech v literatuře, v muzeích, ale mnoho jsem toho nenašla. Těmi vzory, které jsem našla, a zalíbily se mi, jsem začala své kraslice zdobit.

Vejce

Vejce bylo odnepaměti široce využíváno v magii. Lidé věřili, že neporušená vaječná skořápka skrývá nový život a právě fakt, že z neživého vzniká živé, učinilo vejce symbolem zrození, naděje, ale i smrti. Vejce bylo obdařeno zvláštní mocí a k umocnění magického významu se pojila také symbolika barev a vzorů. Symbol plodnosti ovšem nikdy nesměl být porušen, zdobila se vždy plná vajíčka. Vyfouknuté ozdobené skořápky jsou „pouhou“ velikonoční dekorací.

Velikonoce

Velikonoční svátky patří k vrcholům křesťanského církevního roku. Oslavy příchodu jara, slunce a tepla však mají mnohem starší tradici. Různé magické obřady směřující k naději na dobrý a úrodný rok byly tak zakořeněné, že se staly součástí rituálů křesťanských. Původ některých tradic (např. vynášení smrti, očistné omývání vodou, předení ochranných velkopátečních nití nebo pondělní pomlazování či polévání vodou apod.) můžeme najít právě v pohanských obřadech.
Na Velikonoce se vždy moc těším, protože malování vajíček mi přináší velikou radost. Znamenají pro mě ovšem také hodně práce. Moje jaro se dělí na dvě období – „před Velikonocemi“ a „po Velikonocích“. Období „před Velikonocemi“ začíná někdy kolem Vánoc a naplňuje ho spousta drobných čárek a teček. Na „po Velikonocích“ se vždy velmi těším. Čím blíže k Velikonocům, tím více. Toto období není tak zajímavé. Mezi běžnými záležitostmi se občas jede do drůbežárny, občas do nějakého muzea. Potom si za parného letního dne roztáhnu slunečník na zahradě, nasadím si brýle… ale nejdu se opalovat, pustím vrtačku a vrtám spoustu malých dírek do bílých slepičích skořápek.

Nástroje, motivy

Horký vosk nanáším nejčastěji špendlíkovou hlavičkou , někdy drobným hřebíčkem připevněným do dřevěné násadky nebo tužky. Občas používám tzv. kotejš, což je malinké tiskátko z husího nebo jiného pírka. Opravdu výjimečně sáhnu po stužce, což je tradiční nástroj, kterým se maluje voskem. Používá se hlavně v jiných oblastech, zdobí se s nimi např. valašské nebo slovácké kraslice.
Špendlíková hlavička, kterou používám nejvíce umožňuje namalovat dva základní prvky – kapku a tečku. Z těchto dvou prvků se skládají všechny ornamenty a ač by se zdálo, že možností výzdoby je tím pádem málo, opak je pravdou. Mezi nejčastějšími vzory se objevují motivy inspirované jarní přírodou – kytičky, snítky, vlaštovky, sluníčka… a motivy lásky. Objevují se tedy i srdíčka, protože kraslice nebo vajíčko bývaly samozřejmě darem z lásky. Můj nejoblíbenější vzor se jmenuje „cestička zamilovaných“ – na špičce se dvě srdce setkají a společně pak jdou procházkou po celém vajíčku, cestou jim voní kytičky a tráva. Škoda, že krásné tradiční vzory zapadají a symbolika se ztrácí.

Barvy

Červená

  •  zřejmě nejstarší a nejpoužívanější barva
  • barva krve, ohně, zralého ovoce – tedy barva síly, života, lásky, ochrany
  • slovo „kraslice“ má snad svůj původ v staročeském slově krásný – červený, stejně tak také pojmy „Červené pondělí“ nebo „Červené svátky“

Zelená

  • barva přírody – tedy barva síly, vzrůstu, štěstí a prosperity

Žlutá

  • barva včelího vosku, medu, zralého obilí, ovoce, zlata – tedy barva bohatství a prosperity

Původně se na obarvení vajíček používaly pouze barvy přírodní, které byly s postupem času v souvislosti s rozvojem průmyslu postupně vytlačeny barvami umělými. Sytá cibulová barva však u nás doma na Velikonoce nikdy nechybí.

Techniky

Dírkované kraslice

Vyfouknutá vajíčka, která jsou určená k dekoraci, zdobím převážně dvěma technikami. Tradiční voskovou batikou a také novodobou techniku, kdy do vajíček vyvrtávám vrtačkou dírky.
Ornamenty složené z dírek pak dále dozdobuji bílým voskem, takže dírkovaná vajíčka připomínají bílou madeirovou výšivku. Do jednoho slepičího vajíčka vyvrtám kolem padesáti dírek, někdy i sedmdesát. Každé husí vajíčko pak zdobí několik stovek dírek a někdy pak i úzká pentlička, která se dírkami proplétá.

Malování voskovkou

Na bílé nebo obarvené skořápky také někdy maluji roztaveným bílým nebo barevným voskem – voskovkou (nejčastěji červeným voskem na bílou skořápku). Nanesený vosk na vajíčku zůstává a vytváří pěkný plastický vzor. Tuto jednoduchou techniku lidé někdy nazývají voskovou batikou, ale o batiku ve skutečnosti nejde.
Na kraslice se v minulosti (tak jak technika umožňovala) často vpisovaly různé průpovídky a nápisy. Bývaly to převážně pozdravy anebo různé veršované vzkazy koledníkům, často vtipné.
Také já často píši nápisy na kraslice, nejčastěji vpisuji jméno do srdíčka (Pepíkovi, Tatínkovi, Dědečkovi, Z lásky, Pro Tebe, apod…). Mohu na požádání napsat i některou z tradičních veršovánek, datum, krátké osobní věnování apod.

Vosková batika

Tuto techniku mám nejraději, protože včelí vosk při práci krásně voní.
Tradiční vosková batika je o něco složitější, zato však voňavější. K malování na vajíčka se totiž používá včelí vosk, který po roztavení krásně voní po medu. Na bílé vajíčko se špendlíkem nanáší voskový vzor. Takto omalované vajíčko se pak obarví jen na nezakrytých místech, a když se pak vajíčko nahřeje nad plamínkem a setře se vosková rezerva, bílý ornament se ještě více rozzáří. Když chci dosáhnout vícebarevné kraslice, tak postupně vždy přikreslím další část ornamentu, obarvím v barvě (vždy v tmavší než byla předešlá), opět přimaluji část ornamentu, obarvím, přimaluji, obarvím… a nakonec všechen vosk setřu.

Zelové kraslice

Vajíčka také zdobím leptáním, čímž vznikají takzvané „zelové“ kraslice neboli „zeláky“. Naše prababičky totiž k leptání používali vodu z kyselého zelí, odtud jejich název. Dá se použít i ocet nebo citrón, ale zelí nepřestalo fungovat ani dnes. Postup je podobný jako u voskové batiky. Na závěr se však zelák (ještě s voskem) ponoří do vody z kyselého zelí. Ta vyleptá barvu na místech nezakrytých voskem, vosk se odstraní teprve potom. Tím vznikne barevný ornament na světlém pozadí. Pozadí většinou není úplně bílé, má jakousi patinu, protože v pórech skořápky zůstanou zbytečky barvy.

Holubičky

Tradiční výzdobou obydlí našich předků bývaly holubičky – z papíru, ze dřeva, z vajíček, apod. Věšeli se většinou nad stůl nebo nad kolébku.
Holubička má malovaná zádíčka i bříško (bílý vosk na bílé skořápce), křidélka i ocásek jsou z papírové krajky, hlavička z vatové kuličky. Nitka na zavěšení je připevněná ve středu zádíček, tak, aby holubička pěkně „uměla létat“.

Dárkové krabičky

Na holubičku – dárková krabička s víkem, ve kterém je průhledové okno.

Na jednu slepičí kraslici – dárková krabička s průhledovým okýnkem v přední straně

Na jednu husí kraslici – dárková krabička s průhledovým okýnkem v přední straně

„PLNÝ VOČI VAJEC“

Next Post

Previous Post

© 2019 Škařoupky

Theme by Anders Norén

„Muži nedovedou ocenit vlastní ženy. To přenechávají druhým.“ Oscar Wilde